|
|
Rozvoj skluzových vln v obloucích malých poloměrů
Valehrach, Jan ; Kohout,, Martin (oponent) ; Lidmila,, Martin (oponent) ; Plášek, Otto (vedoucí práce)
Vlivem provozu dochází k opotřebování a poškozování kolejnic. Se zvyšující se rychlostí kolejových vozidel, s vyšším zatížením tratí, a především v okolí spádových center s vyšší frekvencí spojů se do popředí zájmů správců tratí dostávají vady, které se dříve nevyskytovaly v takové hojné míře nebo nebyly brány jako významné. Nejsou-li tyto vady přímo omezující pro provozuschopnost, jsou v každém případě zdrojem hluku a vibrací. Jednou z vad, vyskytující se na železniční dopravní cestě, jsou vady mikrogeometrie pojížděné plochy hlavy kolejnice. Ve směrových obloucích s poloměrem menším než 600 m, případně 700 m, se na vnitřním kolejnicovém pásu vyskytují vady označované jako skluzové vlny. V obloucích o poloměrech 300 m a méně jsou tyto vlny natolik výrazné, že jsou významným zdrojem hluku a vibrací. Především vibrace mají vliv nejen na okolí tratí, ale i na samotnou trať, neboť jsou příčinou dalších vad v konstrukci koleje. Tato disertační práce se věnuje tématu skluzových vln se zaměřením na sledování vzniku a rozvoje vln v čase. Ověření možnosti sledování rozvoje skluzových vln v čase je základem pro případné budoucí modely predikující rozvoj vad. V rámci řešení dané problematiky byla uskutečněna četná měření geometrických paramaterů koleje a mikrogeometrie hlav kolejnic, konkrétně skluzových vln. Pomocí metod RMS a peak-to-peak byla hodnocena rychlost rozvoje vad v čase a vztah k dalším parametrům koleje. Na základě získaných křivek rozvoje byly odhadnuty intervaly pro další opravné zásahy. Část práce se věnuje nedostatku, resp. přebytku převýšení v souvislosti s rozvojem skluzových vln.
|
|
|
Experimentální analýza vybraných systémů kolejnicových upevnění
Tomandl, Vladimír ; Dubský, Vladimír (oponent) ; Janoštík, Dušan (oponent) ; Hřebačka,, Milan (oponent) ; Smutný, Jaroslav (vedoucí práce)
Důležitým aspektem při rozhodování o výběru a použití nového konstrukčního prvku je teoretická analýza (modelování) podpořená laboratorními zkouškami na hotovém výrobku. U vybraných konstrukcí železničního svršku však ani laboratorní analýza nemusí přinést průkazné výsledky. Tehdy je nezbytné doplnit validační proces výrobku o měření in-situ (v případě kolejového roštu tedy přímo na trati). Evropská legislativa v takovém případě vyžaduje dlouhodobé sledování testované konstrukce. Během této doby doporučuje průběžné sledování vybraných parametrů a následné porovnání s referenční sestavou, která byla vložena do stejné koleje a ve stejném časovém období jako sestava testovaná. Mezi dlouhodobě sledované parametry lze zařadit rozchod koleje, podélné posunutí kolejnic vůči pražcům, svěrnou sílu upevnění, stav hlavy kolejnice, pražců a komponentů upevnění a jiné. Všechny tyto parametry jsou tzv. statické. Jsou kontrolovány v době, kdy sledovaným úsekem neprojíždí žádné vozidlo. Nejvěrněji lze však parametry konstrukce definovat pomocí analýzy přímo pod dynamickým zatížením od vlakových souprav. Disertační práce je věnována měření a analýze dynamických účinků v běžné koleji. Cílem práce je doplnění současného systému ověřování nových konstrukcí železničního svršku (zejména upevnění kolejnic) o sledování dynamických parametrů. Je navržena metodika měření a vybrán vhodný matematický aparát k hodnocení dynamických účinků kolejové dopravy.
|
|
|
Rozvoj skluzových vln v obloucích malých poloměrů
Valehrach, Jan ; Kohout,, Martin (oponent) ; Lidmila,, Martin (oponent) ; Plášek, Otto (vedoucí práce)
Vlivem provozu dochází k opotřebování a poškozování kolejnic. Se zvyšující se rychlostí kolejových vozidel, s vyšším zatížením tratí, a především v okolí spádových center s vyšší frekvencí spojů se do popředí zájmů správců tratí dostávají vady, které se dříve nevyskytovaly v takové hojné míře nebo nebyly brány jako významné. Nejsou-li tyto vady přímo omezující pro provozuschopnost, jsou v každém případě zdrojem hluku a vibrací. Jednou z vad, vyskytující se na železniční dopravní cestě, jsou vady mikrogeometrie pojížděné plochy hlavy kolejnice. Ve směrových obloucích s poloměrem menším než 600 m, případně 700 m, se na vnitřním kolejnicovém pásu vyskytují vady označované jako skluzové vlny. V obloucích o poloměrech 300 m a méně jsou tyto vlny natolik výrazné, že jsou významným zdrojem hluku a vibrací. Především vibrace mají vliv nejen na okolí tratí, ale i na samotnou trať, neboť jsou příčinou dalších vad v konstrukci koleje. Tato disertační práce se věnuje tématu skluzových vln se zaměřením na sledování vzniku a rozvoje vln v čase. Ověření možnosti sledování rozvoje skluzových vln v čase je základem pro případné budoucí modely predikující rozvoj vad. V rámci řešení dané problematiky byla uskutečněna četná měření geometrických paramaterů koleje a mikrogeometrie hlav kolejnic, konkrétně skluzových vln. Pomocí metod RMS a peak-to-peak byla hodnocena rychlost rozvoje vad v čase a vztah k dalším parametrům koleje. Na základě získaných křivek rozvoje byly odhadnuty intervaly pro další opravné zásahy. Část práce se věnuje nedostatku, resp. přebytku převýšení v souvislosti s rozvojem skluzových vln.
|
|
|
Experimentální analýza vybraných systémů kolejnicových upevnění
Tomandl, Vladimír ; Dubský, Vladimír (oponent) ; Janoštík, Dušan (oponent) ; Hřebačka,, Milan (oponent) ; Smutný, Jaroslav (vedoucí práce)
Důležitým aspektem při rozhodování o výběru a použití nového konstrukčního prvku je teoretická analýza (modelování) podpořená laboratorními zkouškami na hotovém výrobku. U vybraných konstrukcí železničního svršku však ani laboratorní analýza nemusí přinést průkazné výsledky. Tehdy je nezbytné doplnit validační proces výrobku o měření in-situ (v případě kolejového roštu tedy přímo na trati). Evropská legislativa v takovém případě vyžaduje dlouhodobé sledování testované konstrukce. Během této doby doporučuje průběžné sledování vybraných parametrů a následné porovnání s referenční sestavou, která byla vložena do stejné koleje a ve stejném časovém období jako sestava testovaná. Mezi dlouhodobě sledované parametry lze zařadit rozchod koleje, podélné posunutí kolejnic vůči pražcům, svěrnou sílu upevnění, stav hlavy kolejnice, pražců a komponentů upevnění a jiné. Všechny tyto parametry jsou tzv. statické. Jsou kontrolovány v době, kdy sledovaným úsekem neprojíždí žádné vozidlo. Nejvěrněji lze však parametry konstrukce definovat pomocí analýzy přímo pod dynamickým zatížením od vlakových souprav. Disertační práce je věnována měření a analýze dynamických účinků v běžné koleji. Cílem práce je doplnění současného systému ověřování nových konstrukcí železničního svršku (zejména upevnění kolejnic) o sledování dynamických parametrů. Je navržena metodika měření a vybrán vhodný matematický aparát k hodnocení dynamických účinků kolejové dopravy.
|
host ::
RSS.